
Přemítám několik myšlenek sem a tam, o primitivních lidech, jejich primitivním myšlení o mém myšlední o mě.. a o jiných, o těch co nejsou primitivní, o těch kteřý jsou složití, nepochopení.. o těch co jsou složití,ale pochopení a o tom jaký je když něco končí a něco se rozvíjí dál.. O přátelství, které nebylo přátelstvím ale mělo na sobě takovou nálepku. Jako když se porouchá stroj na etikety lahve jiný štítky... Hodně věcí nechápu, ale dost jich pobírám.. Někdy je to taková stupidita, že se až divím jak moc to lze pochopit a nevím. Protože kolik lidí udělá po několikáté stejnou chybu.. nedá se to přirovnávat jako když si spálíte ruku o plotýnku, ucuknete, protože je to reflex.. Ale tohle, kolikrát ještě se dá zopakovat něco co prostě stejně nakonec bolí? Může za to primitiní myšlení, zaslepenost? Tohle je moc.. Anetka